Kochleární implantát - životu prospěšno
Zanedlouho po operaci došlo k nastavení řečového procesoru (vnější části kochlíku) a rehabilitace mohla začít. Probíhala nějak takto:
Prvních pár dní po nastavení ve znamení zvukové smršti.
Jedním slovem: SÍLA. Ze všech stran na mne útočí doposud neznámé zvuky. Po téměř celoživotní redukci sluchu a pár měsících absolutní hluchoty bylo třeba se v té změti naučit orientovat a snažit se rozeznávat co k čemu a kam.
„Slyšíš to?“ tázala jsem se třeba manžela na procházce klidným městečkem. „Jako co?“ položil mi tolik charakteristickou otázku pro toto období. Ladila jsem svůj poslech s jeho, abych následně zjistila, že s největší pravděpodobností slyším posunování vlaků na nádraží. (Nemohla jsem si ten zvuk spojit s viděným, nádraží bylo od nás vzdálené 0,3 (!!!) km.)
V noci, když byl klid a já se uvelebila s knížkou v ruce na sedačce, pátrala jsem po dalším rušivém zvuku, který mne svojí pravidelností poněkud znervózňoval. Trvalo mi pár večerů, než jsem odhalila původce: tikot nástěnných hodin ve vedlejší místnosti. (Taky zvuk, který jsem do té doby neznala.)
Doma fascinovaně poslouchám ťapkání psa, křik andulky, synkův dech při spaní, snažím se porozumět lidské řeči. Ta je pořád hodně zastřená a málo srozumitelná. Neházím však flintu do žita, ono to přijde!
Půl roku po zapojení:
Již rozeznávám, když na mne někdo zavolá jménem. Rozumím jednoslovným odpovědím svého syna, aniž bych mu přitom musela nutně vidět na pusinku. Zkouším telefonovat: „Ahoj, kde se sejdeme?“ „Kde že?“ „Prosím Tě, fakt Ti špatně rozumím, napiš mi smsku, jo?“ No jo, zkouším to vesele dál.
Naprosto však nerozumím hudbě. Pokud jsem ji neměla naposlouchanou z dob se sluchadly, nejsem s to rozeznat rytmus, melodii, slyším pouze nepříjemný neidentifikovatelný hluk. Ach jo!
Rok po nastavení:
Z poloviny rozumím nádražnímu hlášení odjezdů a příjezdů vlakových spojů. Dostatečně se orientuji v okolních zvucích. V televizním a rozhlasovém vysílání rozeznávám základní fráze typu: „Přejete si, pane?“ „Uvidíme se zítra,“ atpod.
Zaznamenávám pokrok v poslechu hudby: poprvé po letech si užívám poslech skladby skupiny ABBA. Jasně, slovům nerozumím, ale na melodii se rozpomínám a nemohu se odtrhnout. Vedle hudby si také mnohem intenzivněji uvědomuji ševelení, šustění, šumění a švitoření listí v korunách stromů (vím, že je to trochu klišé, ale kdy jste se naposledy zaposlouchali do zvuku, který dokáže vytvořit vítr, prohánějící se mezi stromy? To vám je taková nádhera!! Pro člověka, který nikdy nic podobného neslyšel, naprosto nepředstavitelná.)
2 roky po nastavení:
Poslech je již stabilizovaný, pokroky přicházejí pomaleji. Televizi sleduji pouze se zapnutými skrytými titulky (navolením čísla 888 na teletextu), při hovoru jsem stále závislá na odezírání, telefonovat si troufnu pouze s rodinnými příslušníky a za použití holých vět. Sice to tak možná nevypadá, ale kochlík mi neskonale usnadňuje žití a já jsem za něj maximálně vděčná.
Ale podělím se s vámi ještě o jednu čerstvou novinku: nedávno jsem byla na akci, kde součástí doprovodného programu bylo sólové vystoupení operní pěvkyně.
„Ježiškotku, to mi bude zase rvát uši,“ říkala jsem si a přemýšlela, zda mám kochlík vypnout teď nebo až potom. Operní a operetní zpěv pro mne představoval do té doby tabu. Když jsem ještě využívala sluchadla, nedal se tento styl hudby vůbec poslouchat. Pro mne moc ječivé, moc vysoké, zážitek nulový. A protože kochlík zpracovává melodie snad ještě hůř (alespoň já to tak subjektivně vnímám), byla jsem rozhodnutá těch pár minut prostě nějak přetrpět. Jenomže pak nastoupila mladá operní pěvkyně a.......... ... a svět se zastavil. Nikdy, opravdu NIKDY bych si nepomyslela, že vážná hudba dokáže tolik chytit za srdce. Jak jinak vysvětlit husí kůži a slanou vodu, stékající mi po tvářích? Jak jinak vysvětlit, že nevnímám okolí a téměř se bojím dýchat? Jak jinak vysvětlit, že až hmatatelně cítím svěží závan nefalšovaného ŠTĚSTÍ?
Vážená paní Pavlíno, moc Vám tímto děkuji za neuvěřitelně krásný zážitek! :-)
A vám ostatním přeji krásný poslech života! Zaposlouchejte se, ono to vážně stojí za to!
PS: přemýšlím, zda a kam zajít na operu. Trochu se obávám, aby mi kochlík nezpracovával spíše hudbu živého orchestru a nepotlačoval přímé pěvecké vystoupení. Budu muset asi pro začátek zvolit spíše komornější pojetí. Nemáte nějaké tipy na „zlatá hrdla,“ prosím? Děkuji.
Romana Procházková
Malí miláčkové
Ne, nebudu se rozepisovat o štěňátkách, koťátkách, myšičkách ani jiných domácích zvířátkách. Řeč bude o miláčcích v jejich malé lidské podobě. Řeč specifická, mně vlastní.
Romana Procházková
Sluchadlo v akci aneb Jeden obyčejný den neobyčejné pomůcky
Je letní den. Hovím si na měkké podušce prostorné a suché krabičky, když vtom se otevře víko a mě ozáří jasné paprsky ranního slunce. Znamení, že mi začíná práce. I když, abych tak řekl, jde spíše o poslání. Jen považte: díky mně nedoslýchaví lidé lépe slyší! Jsem ve tvaru rohlíčku, asi pět centimetrů vysoký, napájí mě kulatá baterie a vážím pár gramů. Vede ze mně průsvitná hadička s koncovkou, kterou si můj člověk dává do ucha. Jsem tomu rád, ale....
Romana Procházková
Co udělám, když potkám osobu se sluchovým postižením
Leknu se? Někteří jistě ano. Taky bych se lekla, chtíc se mnou komunikovat človík, o jehož kultuře a jzykové vybavenosti nic moc nevím. A osoby se sluchovým postižením tvoří poměrně pestrou skupinu s mnoha různými možnostmi komunikace. Nic jednoduchého.
Romana Procházková
Třináctá komnata neslyšících
Lehce nedoslýchaví, těžce nedoslýchaví, Neslyšící, ohluchlí. Jiná vada sluchu, jiné potřeby, jiná komunikace. Problémy? Stejné. (Ne)přijetí sluchového handicapu společností. Předsudky. Nepochopení. Bagatelizace. Stigmatizace.... Ale o tom dnes ne. Dnes bych své řádky ráda věnovala svým známým i neznámým souputníkům po zemi slyšících.
Romana Procházková
Ping-pong strachu mezi slyšícími a neslyšícími
"Odkudpak jste?" táží se mě často lidé při prvním kontaktu. Otázce jsme se zpočátku dost divila. Odkud bych asi tak měla být, že ano? Z Marsu jsem nespadla a podle barvy kůže a tvaru očí se dá poměrně snadno vydedukovat, kde mám kořeny. "No, víte, já jen, že máte takový akcent," rozvedla dotaz jedna z žen. Tak odtud vítr vane! Na vině jsou mé drobné řečové nedostatky, které nejsem schopna pochytit okleštěným sluchem.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1851x