Integrace? Ano nebo ne?
„Moje dítě není blbé!“ Aneb základka.
Maminka pro mne, těžce nedoslýchavou holčičku se dvěma sluchadly, musela přijetí na běžnou základní školu pracně vybojovat (mějte na paměti, že mluvíme o 80. a 90. letech minulého století, brrr). Pan ředitel souhlasil s mým zařazením do vzdělávacího programu až po absolvování série psychologických testů a přímluvě třídní paní učitelky. Osmiletou školní docházku jsem zvládala nad očekávání dobře. (Škoda, že se již nedozvím, co si to tom tenkrát pan ředitel myslel.)
Ale v souvislosti s integrací jsem si vzpomněla na jednu příhodu z běžného školního rána:
Vidím samu sebe, sotva desetiletou, kráčet do školy. V aktovce vzorně připraveny sešity a učebnice podle denního rozvrhu, úkoly napsané, učivo naučené. Pravda, v šatně nejsou žádné bundy, což mě poněkud zneklidní. S očekáváním vstoupím do třídy, a…. TŘÍDA PRÁZDNÁ!!! Dodnes cítím ten záchvat paniky, který mě tenkrát zaplavil. Kde všichni jsou? Kam mám jít? Odpadla nám hodina, neodpadla? Co teď? Naštěstí si vzpomínám, že jsme občas chodili v rámci výuky bruslit. Otočím se na patě a upaluju na zimní stadion, co kdyby přece jen. Trhám osobní rekord v běhu na 2 kiláky. Dorazím na stadion a …. jaká úleva! Spolužáci i s třídním učitelem samozřejmě tam! Omlouvám se za pozdní příchod. Je mi sděleno, že bruslení není pro tentokrát povinné, mohu zůstat nebo jít domů, a přijít až na třetí hodinu. Na jedno ráno trochu moc stresu pro dětský organismus, vybírám si tedy druhou možnost a odcházím domů. Celou cestu brečím.
A takovéto, zdánlivě banální příhodičky, řeším ob den. Říkáte, že to není příliš pozitivní? Že je to dokonce pro dítě značně stresující a vyčerpávající? Máte samozřejmě pravdu. Ale i tato nedorozumění možná ukazovala na jistou známku úspěšné integrace do kolektivu slyšících žáků. Byla jsem asi natolik jednou z nich, že nikoho nenapadlo zjišťovat, zda jsem opravdu to a ono slyšela, zda mi něco neuniklo. A troufám si říci, že zvládání a vyrovnávání se s nenadálými skutečnostmi mě pak dostatečně připravilo na život ve společnosti (druhá strana mince je, nakolik se to podepsalo na výši mého sebevědomí, ale o tom někdy příště).
„Ukaž jim, že na to máš!“ Aneb střední škola.
Když jsem se pak rozhodovala, kam po základce, zcela automaticky jsem opomenula speciální školy a zvolila střední průmyslovou školu textilní v Jihlavě. Pravda, měla jsem v hledáčku jiné, převážně učňovské obory, počínaje tolik oblíbenými popeláři, a konče nějakou studenou kuchyní a aranžmá. Ale tímto výběrem jsem nejprve, vzhledem k vynikajícímu prospěchu, vyloudila mírně pobavený údiv na tváři třídního učitele, posléze jsem naštvala rodiče.
„Co si myslíš, že budeš s jedničkama dělat na učňáku?“ tázali se mě.
„Když já nechci maturovat,“ snažila jsem se je odzbrojit pubertálním argumentem.
„Podívej, víš přece, že někteří lidé Ti stále nevěří a ponižují Tě kvůli sluchu,“ zahráli rodiče na citlivou strunu, „dokaž jim, i sama sobě, že na to máš!“
A bylo rozhodnuto.
Zmíněná průmyslovka se ukázala jako dobrý výběr. Zvolený obor mě bavil, spolužáci byli fajn a kromě překladu hovoru z magneťáku v rámci výuky německého jazyka, byli fajn i učitelé. Vlastně všichni ne, musím bohužel přiznat, že s třídním učitelem jsem nějak nenašla společnou řeč. Ten zjistil až na lyžařském kurzu, že má ve třídě sluchově postiženou studentku (tomu říkám integrace), a dost dobře nevěděl, jak s tímto faktem naložit. Jistým nedopatřením jsem dokonce jednou zaslechla část jeho rozhovoru s kolegyní:
„Romana? Ále.." dramatická odmlka, "ta stále zaspává a pořád na mě tak civí,“ pravil. (Pravda, abych nekřivdila, nepoužil sice zrovna termín "civí," ale pro mě to vyšlo nastejno.)
A co bylo dál? No, dál… Dál pan třídní pohodil hlavou a uvědomil si, že ten, o kom mluví, stojí vedle. Následoval oboustranně rozpačitý úsměv. Předstírání: JÁ NIC NEŘEKL! Předstírání: JÁ NIC NESLYŠELA! Ale přiznám se, bylo mi neskutečně líto nejen toho vysloveného, ale i toho nevysloveného. Co bych se o sobě asi ještě dozvěděla, nevšimnout si mě, že tam stojím? Copak vysokoškolsky vzdělaný učitel nechápe, že já necivím, ale snažím se odezírat z úst? Proč vytahuje zaspávání, když zaspat se mi podařilo jednou za pololetí, protože mě na podnájmu neměl zrovna kdo vzbudit? (V té době nebyly zcela běžné a dostupné různé kompenzační pomůcky, včetně budíku pro neslyšící). Proč si o tom se mnou nepopovídá, KDYŽ NEVÍ? Já bych si jej o nic míň nevážila! Po této události jsem si jej však jako profesionála vážit přestala a ten vztah učitel – student, již byl nadobro narušen.
Mohla bych podobným stylem líčit i navazující vyšší, posléze vysokoškolské studium. Ale opravdu vás to zajímá? Fakt jo? Tak dobrá, snad někdy příště.
Každopádně, celým tímto příspěvkem chci říci, že i když to tak možná nevypadá, jsem rozhodně pro integraci. Ale pozor! Ne pro integraci za každou cenu! U některých jedinců by mohla násilná integrace napáchat nenapravitelné škody. Je proto třeba postupovat maximálně citlivě a značně individuálně, s ohledem k mnoha dalším okolnostem a navazujícím faktorům.
Toť ode mě zatím vše, přeji vám pěkný den!
Romana Procházková
Malí miláčkové
Ne, nebudu se rozepisovat o štěňátkách, koťátkách, myšičkách ani jiných domácích zvířátkách. Řeč bude o miláčcích v jejich malé lidské podobě. Řeč specifická, mně vlastní.
Romana Procházková
Sluchadlo v akci aneb Jeden obyčejný den neobyčejné pomůcky
Je letní den. Hovím si na měkké podušce prostorné a suché krabičky, když vtom se otevře víko a mě ozáří jasné paprsky ranního slunce. Znamení, že mi začíná práce. I když, abych tak řekl, jde spíše o poslání. Jen považte: díky mně nedoslýchaví lidé lépe slyší! Jsem ve tvaru rohlíčku, asi pět centimetrů vysoký, napájí mě kulatá baterie a vážím pár gramů. Vede ze mně průsvitná hadička s koncovkou, kterou si můj člověk dává do ucha. Jsem tomu rád, ale....
Romana Procházková
Co udělám, když potkám osobu se sluchovým postižením
Leknu se? Někteří jistě ano. Taky bych se lekla, chtíc se mnou komunikovat človík, o jehož kultuře a jzykové vybavenosti nic moc nevím. A osoby se sluchovým postižením tvoří poměrně pestrou skupinu s mnoha různými možnostmi komunikace. Nic jednoduchého.
Romana Procházková
Třináctá komnata neslyšících
Lehce nedoslýchaví, těžce nedoslýchaví, Neslyšící, ohluchlí. Jiná vada sluchu, jiné potřeby, jiná komunikace. Problémy? Stejné. (Ne)přijetí sluchového handicapu společností. Předsudky. Nepochopení. Bagatelizace. Stigmatizace.... Ale o tom dnes ne. Dnes bych své řádky ráda věnovala svým známým i neznámým souputníkům po zemi slyšících.
Romana Procházková
Ping-pong strachu mezi slyšícími a neslyšícími
"Odkudpak jste?" táží se mě často lidé při prvním kontaktu. Otázce jsme se zpočátku dost divila. Odkud bych asi tak měla být, že ano? Z Marsu jsem nespadla a podle barvy kůže a tvaru očí se dá poměrně snadno vydedukovat, kde mám kořeny. "No, víte, já jen, že máte takový akcent," rozvedla dotaz jedna z žen. Tak odtud vítr vane! Na vině jsou mé drobné řečové nedostatky, které nejsem schopna pochytit okleštěným sluchem.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Ukrajina zničila ruskou minolovku, drony poškodila rafinerii ve Slavjansku
Sledujeme online Zničili jsme minolovku ruské černomořské flotily, ohlásili v sobotu večer ukrajinští námořníci. V...
Malostranský zápisník: Chcimír, nebo mírotvorce? Kdo spolkl ropuchu?
Premium Nechceme slevu zadarmo – a při hlasování o skvělém migračním paktu se statečně zdržíme! ODS už...
Babiš s ruskou vlajkou byl trefný, míní Lipavský. Jitří to společnost, řekl Bžoch
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) považuje kampaň, ve které byl zparodován vizuál hnutí ANO,...
Řidičku překvapila mokrá silnice, dodávka skončila po nehodě na střeše
Mokrá silnice zřejmě překvapila řidičku Škody Fabie, která způsobila v neděli dopoledne nehodu obce...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1851x